Počasí je stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférických jevů v určitém místě a čase. Zpravidla se počasím rozumí okamžitý stav atmosféry, někdy též změny, nebo průběh, meteorologických prvků a jevů v určitém krátkém časovém intervalu (řádově minuty nebo hodiny). Počasí se charakterizuje souborem okamžitých nebo krátkodobě průměrovaných hodnot, zvláště teploty vzduchu, oblačnosti nebo slunečního svitu, směru a rychlosti větru a atmosférických srážek.
Počasí je v podstatě vázáno na troposféru, která je nejspodnější vrstvou atmosféry sahající cca do 11 km nad zemský povrch. pro počasí je charakteristická velká prostorová a časová proměnlivost. Při přesném měření meteorologických prvků lze počasí považovat za neopakovatelné, počasí však mohou být podobná a lze je shrnovat do typů počasí. Oproti tomu klima nebo-li podnebí je dlouhodobý charakteristický režim počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního podkladu a lidskými zásahy. Ve starším pojetí je to soubor všech meteorologických prvků, jenž určuje průměrný stav atmosféry v libovolném bodě na zemském povrchu.
Předpověď počasí je meteorologická předpověď slovně, graficky nebo jinak vyjadřující budoucí stav povětrnostních podmínek. Předpověď počasí vychází z podrobné analýzy termobarického a vlhkostního pole atmosféry a fyzikálního stavu zemského povrchu.
Klasické předpovědi počasí spočívaly především na synoptických předpovědích, v nichž meteorolog na základě svých subjektivních zkušeností a podle jistých empirických pravidel extrapoloval budoucí vývoj atmosférických dějů a počasí.
V současné době vychází předpovědi počasí z početních předpovědí, založených na numerické integraci diferenciálních rovnic, jež v určitém modelovém přiblížení popisují dynamiku a termodynamiku atmosféry. K doplnění početních předpovědí, dále pak pro jejich upřesňování nebo interpretaci na vlastní projevy počasí se hojně užívá statistických předpovědí.
Subjektivní zkušenosti meteorologa spolu s některými empirickými pravidly však stále mají značnou roli a uplatňují se při interaktivní spolupráci člověka s počítačem a především při interpretaci výsledků početních předpovědí na místní podmínky. Vzhledem k tomu, že jakékoliv předpovědní metody zachycují atmosférické děje pouze v určitém přiblížení, mají předpovědi počasí zpravidla pravděpodobnostní a nikoli striktně deterministický charakter.
Jarní prázdniny 2008 můžete prožít na horách i tady na blogu ninive, kde ukazujeme překrásné horské snímky z prázdnin , rekreace a dovolené. Plánujete-li ,pak uvidíte jistě i snímky od moře, Corse , Chile, Patagonie a Mexico. A bude toho víc....těšte se na foto a příběhy.
Než se vydáte na cesty, projděte si něco o počasí v článku i na WIKI.
