Láska kvete v každé době. S láskou příroda hospodaří i když ji přeje co nejvíce. Doby milování jsou v přírodě omezeny. Pro namlouvání je potřeba dvou jedinců.

Divoká selata - v zálehu

To je věta okřídlená smyšlená a spíše básnická nebo literární vůbec. Někdy to je klišé... 

Některé varianty významu a náhledu roční doby si představíme.

Z historie známe i jiné významy:

Milostivé léto v obecném smyslu označuje odpuštění dluhů a propuštění otroků. Přestože toto slovní spojení má biblický původ, v přeneseném významu se používá i mimo náboženské prostředí.
Milostivé léto má svůj původ na několika místech Bible, především pak v Lv 25,8-17. Zde Hospodin přikazuje svému národu každý sedmý rok neobdělávat půdu a o to, co na ní vyroste, se podělit s chudými. Po sedmi sedmiletých obdobích, tedy každý padesátý rok, má být vyhlášeno milostivé léto, kdy mají být otroci izraelského původu propuštěni, a má jim být navrácen majetek, o který přišli.

Indiánské léto je déletrvající suché, slunečné, teplé a málo větrné počasí na konci podzimu; nastává na severoamerickém kontinentu.

Pojem babí léto má zcela jiný význam a není tak synonymem indiánského léta.

Léto je jedno z ročních období. V různých oborech je ale definováno různě. Astronomické léto začíná letním slunovratem a končí podzimní rovnodenností. Vegetační léto v mírném pásu se vyznačuje průměrnými teplotami nad 15 °C. Z ekologického hlediska je léto v českých přírodních podmínkách pouze jedno ze šesti různých ročních období.

V meteorologii je za léto označováno období měsíců června, července a srpna na severní polokouli a měsíců prosince, ledna a února na jižní polokouli. V některých zemích (na severní polokouli) připadá první letní den na období okolo 1. června, či 21. června (záleží na tom, jestli se bere meteorologický, či astronomický začátek). Na léto je často nahlíženo jako na období s nejdelšími (a nejteplejšími) dny, kdy Slunce svítí většinu dne a stmívání trvá velmi dlouho.

Doba krmení mláďat

Astronomické léto na severní polokouli nastává s červnovým slunovratem, tedy v okamžiku, kdy se Slunce na své zdánlivé pouti po obloze dostane nejseverněji. Obvykle se Slunce do těchto míst dostane okolo 21. června. Na jižní polokouli nastává v okamžiku, kdy se Slunce na své zdánlivé pouti po obloze dostane nejjižněji, což se obvykle stává okolo 21. prosince.

Astronomické léto končí podzimní rovnodenností, tedy v okamžiku, kdy po létě Slunce přechází přes rovník (ocitne se na rovníku v nadhlavníku).
Během astronomického léta se zkracují dny a prodlužují noci.
Protože Země obíhá kolem Slunce po mírně eliptické dráze, je léto na severní polokouli asi o pět dní delší než na jižní. To zároveň znamená, že zima na jižní polokouli je asi o pět dní delší než léto. Dá se z toho i odvodit, že Slunce je blíže k Zemi, když je léto na jižní polokouli. Toto ale není důsledek střídání ročních období, jen tomu tak zrovna v naší epoše je. Jak se stáčí přísluní dráhy Země, mění se i den, kdy je Slunce nejblíže, a zároveň délka jednotlivých ročních období.

S láskou příroda hospodaří i když ji přeje co nejvíce. Doby milování jsou v přírodě omezeny. Pro namlouvání je potřeba dvou jedinců. 

A příznivých podmínek pro vznik a výživu potomků. Důležitý vliv má počasí na dobu a trvání lásky - je to zařízeno tak, aby se námluvy a svatba konaly tehdy, kdy je zaručeno, že potomstvo, které z lásky vzejde, bude nad sebou mít slunné nebe a dostatek potravy.

 Většina ptáků má námluvy jen zjara, protože výchova mladých trvá dlouho.