Káně před hnízděním...Hnízdí v březnu až květnu jednou ročně. Hnízdo je umístěno na stromech.

Ptáci na zahradě. Káně lesní. Foto ornitologa (Denis Matthey)

Káně lesní , dříve nazývané též káně myšilov je dravý pták s rozpětím křídel asi 110 – 135 cm. Jeho zbarvení je velmi proměnlivé. V letu často krouží a plachtí.

 Nohy jsou žluté a neopeřené. Samec, samice a mladí jedinci se navzájem neliší. Káně lesní je (společně s poštolkou obecnou) náš nejhojnější dravec. Hlas – ozývá se mňoukavým „vjiéé“.

Ekologie  Hnízdění – běžně v lesích i v otevřené polní krajině. Hnízdí v březnu až květnu jednou ročně. Hnízdo je umístěno na stromech. Samice snáší 2 – 5 zelenavých vajec s hnědými skvrnami, na kterých sedí oba rodiče po dobu 28 – 31 dní, mláďata zůstávají na hnízdě cca 42 dní a po jeho opuštění jsou ještě určitou dobu krmena rodiči.
Potrava – převážně drobní hlodavci, loví v otevřené krajině za pomalého letu nebo číhá na stromech. Káně lesní je částečně tažný pták, v zimě se u nás objevují severní populace, přilétají v říjnu a listopadu a zpět odlétají počátkem března.
Rozšíření  Káně je rozšířena v Evropě, v Asii a v zimě se vyskytuje až v rovníkové a jižní Africe. Je to stálý, přelétavý i tažný pták, ale v zimním období se potuluje po širokém okolí domova a někteří jedinci zalétají až do severní Afriky.


#Káně, Namlouvání, Naše zahrady, Ptáci, Hnízdění

Milostná namlouvání vrány šedivky na jaře

I vrány šedivky již bezprostředně cítí jarní rašení a jejich milostná namlouvání to jen potvrzují...

Vrány šedivky při námluvách

Láska kvete v každé době. S láskou příroda hospodaří i když ji přeje co nejvíce. Doby milování jsou v přírodě omezeny. Pro namlouvání je potřeba dvou jedinců.

Divoká selata - v zálehu

To je věta okřídlená smyšlená a spíše básnická nebo literární vůbec. Někdy to je klišé... 

Některé varianty významu a náhledu roční doby si představíme.

Z historie známe i jiné významy:

Milostivé léto v obecném smyslu označuje odpuštění dluhů a propuštění otroků. Přestože toto slovní spojení má biblický původ, v přeneseném významu se používá i mimo náboženské prostředí.
Milostivé léto má svůj původ na několika místech Bible, především pak v Lv 25,8-17. Zde Hospodin přikazuje svému národu každý sedmý rok neobdělávat půdu a o to, co na ní vyroste, se podělit s chudými. Po sedmi sedmiletých obdobích, tedy každý padesátý rok, má být vyhlášeno milostivé léto, kdy mají být otroci izraelského původu propuštěni, a má jim být navrácen majetek, o který přišli.

Indiánské léto je déletrvající suché, slunečné, teplé a málo větrné počasí na konci podzimu; nastává na severoamerickém kontinentu.

Pojem babí léto má zcela jiný význam a není tak synonymem indiánského léta.

Léto je jedno z ročních období. V různých oborech je ale definováno různě. Astronomické léto začíná letním slunovratem a končí podzimní rovnodenností. Vegetační léto v mírném pásu se vyznačuje průměrnými teplotami nad 15 °C. Z ekologického hlediska je léto v českých přírodních podmínkách pouze jedno ze šesti různých ročních období.

V meteorologii je za léto označováno období měsíců června, července a srpna na severní polokouli a měsíců prosince, ledna a února na jižní polokouli. V některých zemích (na severní polokouli) připadá první letní den na období okolo 1. června, či 21. června (záleží na tom, jestli se bere meteorologický, či astronomický začátek). Na léto je často nahlíženo jako na období s nejdelšími (a nejteplejšími) dny, kdy Slunce svítí většinu dne a stmívání trvá velmi dlouho.

Doba krmení mláďat

Astronomické léto na severní polokouli nastává s červnovým slunovratem, tedy v okamžiku, kdy se Slunce na své zdánlivé pouti po obloze dostane nejseverněji. Obvykle se Slunce do těchto míst dostane okolo 21. června. Na jižní polokouli nastává v okamžiku, kdy se Slunce na své zdánlivé pouti po obloze dostane nejjižněji, což se obvykle stává okolo 21. prosince.

Astronomické léto končí podzimní rovnodenností, tedy v okamžiku, kdy po létě Slunce přechází přes rovník (ocitne se na rovníku v nadhlavníku).
Během astronomického léta se zkracují dny a prodlužují noci.
Protože Země obíhá kolem Slunce po mírně eliptické dráze, je léto na severní polokouli asi o pět dní delší než na jižní. To zároveň znamená, že zima na jižní polokouli je asi o pět dní delší než léto. Dá se z toho i odvodit, že Slunce je blíže k Zemi, když je léto na jižní polokouli. Toto ale není důsledek střídání ročních období, jen tomu tak zrovna v naší epoše je. Jak se stáčí přísluní dráhy Země, mění se i den, kdy je Slunce nejblíže, a zároveň délka jednotlivých ročních období.

S láskou příroda hospodaří i když ji přeje co nejvíce. Doby milování jsou v přírodě omezeny. Pro namlouvání je potřeba dvou jedinců. 

A příznivých podmínek pro vznik a výživu potomků. Důležitý vliv má počasí na dobu a trvání lásky - je to zařízeno tak, aby se námluvy a svatba konaly tehdy, kdy je zaručeno, že potomstvo, které z lásky vzejde, bude nad sebou mít slunné nebe a dostatek potravy.

 Většina ptáků má námluvy jen zjara, protože výchova mladých trvá dlouho.

Nápadníci v kachní říši

Soupeři v lásce všichni v barvách namlouvání....

Ptáci zpěv používají k tomu, aby na sebe upoutali pozornost samičky

Brhlík - ilustrační fotografie

Ptáci se zpěvem dorozumívají,
 mohou se upozorňovat na potravu, varovat se před nebezpečím, ale často zpěv používají například také k tomu, aby na sebe upoutali pozornost samičky. Vědci dnes dokonce dokáží odhalit, který pták si užívá záletnictví a který je naopak své samičce věrný, a to podle délky spermií ptačích samců.

„Překvapivě si zálety dopřává většina ptačích druhů. Ještě před 30 lety jsme si mysleli, že tomu tak není, domnívali jsme se, že většina ptáků je monogamních. S nástupem molekulárních metod určení otcovství bylo prokázáno, že přes 70 % ptačích druhů je někdy nevěrných.
Většině lidí se ale vybaví jako příklad partnerské věrnosti labutě.
„Kupodivu o naší bílé labuti se toho ví velice málo, ale existují studie o labuti černé, to je australský druh, který mohou posluchači vidět v zoologických zahradách. U ní bylo zjištěno, že je velmi promiskuitní. Z ptáků jsou nejvíce promiskuitní pěvci, čili běžné druhy ptáků, které vidíme kolem nás: kosi, sýkory.

Výzkum začal před deseti, dvanácti lety na Šumavě, kde si vědci vyhlédli chráněného pěvce hýla rudého.

„Obecně u těch spermií platí pravidlo, že vítěz bere vše. Čili ten, kdo se první dostane k vajíčku a oplodní jej, to je vítěz. My předpokládáme mnohem silnější kompetice spermií u promiskuitních druhů, neboť tam se mnohem častěji stává, že se v jedné samici vyskytnou spermie více samců...

„Existují extrémní případy. U strnada rákosního, což je náš druh pěvce, kterého najdete u rybníků v rákosinách, u něj byla nalezena mimopárová mláďata až v 70 % hnízd čili 70 % je nevěrných.

Zdroj: radio česko Tomáš Albrecht z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Přírodní výběr namlouvání představy lásky milování a milostné blaho

Obrázek z videa smějících se čtyřčat (video si na stránce vyhledejte)

Příroda nezjednodušila milování na samotný akt oplození a zrození potomstva,
ale napětí lásky je soustředěno k milování jako vybarvení přírody a jedinců, namlouvání a milování samotné. Aktivita přírody není tedy soustředěna na mateřství, ale na milování a přípravy projevy lásky a dokonale příjemné odměny radosti a uspokojení aktu kontaktu lásky se vším tím doprovodným zdobením a ucházením o partnera. Výběr je provázen vzrušením, napětím a silnými představami s výběrem v podvědomí. Pokud bychom se dotkli neurofyziologie a hormonálních změn organismu v době lásky, tak dojdeme ke složitému pokusu o vysvětlení. Některé informace jsou vědecky zkoumány, ale sám život v podobě milování - je složitý v přírodě i u vyšších organismů, že to bude ještě dlouho trvat, než postoupíme k poznání. Žádné sexuologické ordinace to neurychlí, milostné rituály jsou v přírodě dodržovány přísně.

Čáp bílý na hnízdě děti nenosí

Přirozené vazby lásky a milování ustanou rázně s příchodem mateřství i když podle druhu pokračuje věrnost a péče o potomstvo společná. Nevěsty se stanou ženami co se váží k dětem a mateřství nahrazuje dobu milování...přichází péče růst a výchova potomstva, ale to není to co patří k lásce jako takové ve smyslu milování (chybí mocná touha a hormonální výkyvy namlouvání)
Přichází život rodinný a starost o děti.

Ale každé ráno zní ptačí písně už z noci co se do dne probouzí...a to nás vrací k touze pozorovat a učit se od přírody žít.

Člověk je deformován civilizací a vyvažuje denně zlo. Zaláskujme se, budeme přirození a lepší. Vytvořme si hry úsměvu a namlouvání z lásky k sobě, ostatním, okolnímu světu a jeho jiným obyvatelům co také hrají hry lásky a milování jako my.

Jsem pro vytěsnit z kola devianty včas , tak jako je to přirozené v říši jiných tzv. němých tvorů na světě. Přednost ať má možnost vzniku potomstva pro dobrou elitní inteligenci.
Nebo se babrejte dál ve válkách se sociopaty, diktátory a AlKajdami. Změny mohou být rychlejší tak jak sociální sítě umožní předávat informace všem.

Láska obřady projevy a zvyky milování v přírodě

Husy pár v přírodě

Zajímavé téma nejen pro vědce, analytiky dění v přírodě a zemědělce chovatele, včelaře nebo jiné chovatele živého tvorstva.
Způsoby milování jsou nejen jedinečné nebo ve více variacích, ale cílem je vždy zachování a pokračování rodu bez omezení. Chování reaguje na přírodní podmínky, potravu, příznivé nebo nepříznivé počasí, denní doby a příznivá období roku. Je toto dění dobře ustanoveno nejen generacemi a staletími vývoje, ale zřejmě i jakýmisi vyššími zákony, co teprve objevujeme, pozorujeme, analyzujeme a učí nás tomu rozumět.

Podstata milování je řečeno selským rozumem vždy a všude stejná a to úvod k rodičovství.

   Není to ovšem zcela pravdivé konstatování, protože láska je i primární opakovaná a stále vládne všemu živému dění a to i tehdy když reprodukce se právě nedaří...je stimulována přírodními zákony, co nutí rod zvýšit populaci po nezdarech, neúrodě, nemoci i úhynu. Savci zvláště velcí jsou člověkem ale decimováni a druhy vymírají. Tam člověk zasahuje patologicky tak jak je to jeho hamižnosti vlastní...

U lidí je láska jedinečná...

V lásce v přírodě nevládnou peníze...ale u člověka ano.
Kde vládnou peníze, zachází se s láskou jako se zbožím...subjektivní milování je u člověka vedlejší.

   V přírodě jsou jevy milování a mateřství od sebe odděleny a nikdy není láska obětována praktickému cíli mateřství.

Z milování laskavá příroda nevyloučila nikoho, ale mateřství je přidělováno jako zvláštní dar. 

Milování se má zúčastnit každý a přírodě je jen zdánlivě jedno, kolik dětí z toho doroste.