V hluboké noci se ozývají z kopců mocným troubením |
Horké léto končí
a podzim se co chvíli přihlásí o slovo. První známky jsou v přírodě již patrné. Jednotvárnou zeleň stromů tu a tam projasní jemný odstín žluté, nebo červené, brzká rána jsou už studená a zvířata si začínají dělat zásoby. Ten pravý barevný podzim má však stále ještě pár dní čas, na řadu totiž přichází jedno z nejhezčích období v roce. Babí léto.
Typickým jevem, provázejícím babí léto, jsou vzduchem poletující pavučinová vlákna. I tato vlákna označujeme jako babí léto. V minulosti připomínali lidem tyto volně se vznášející pavučiny s drobnými pavoučky šedé či bílé babské vlasy a proto se toto období nazývá babí léto.
Babí léto je takřka každoroční jev vyskytující se především ve střední Evropě, a to koncem léta, tedy během září či začátku října. To je dáno kvůli tlakové výši rozkládající se nad větším územím.
Při tlakové výši, kdy je v atmosféře vyšší tlak vzduchu, klesá nahromaděný vzduch svou vlastní vahou dolů k zemi, kde se rovnoměrně rozptyluje do všech stran. Nejsou tedy příznivé podmínky pro tvorbu oblačnosti, a tím pádem se tvoří jen minimální množství srážek.
Babí léto je tedy charakterizováno suchými a slunnými dny bez výraznějších větrů. Přes den se setkáváme s velmi teplým počasím, i když bychom na začátku podzimu mohli očekávat spíše deště doprovázené větrem.
Chlad a zlátnoucí listnaté lesy královské jelení zvěři |
V případě babího léta mluvíme o velké denní teplotní amplitudě vzduchu. Jde o značné teplotní rozdíly mezi teplým dnem a chladnou nocí. Amplituda je rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou klimatických prvků, jakými jsou například teploty nebo srážky. Délka trvání babího léta je rok co rok proměnlivá. Nikdy se nedá s jistotou dopředu říci, jak dlouho potrvá. Rekordmanem v délce slunného a teplého podzimního počasí je rok 1959, kdy se pozdní léto udrželo skoro sedm týdnů. Předpovědi meteorologů jsou vždy různě optimistické.
Zatím co většina přírody se už chystá na zimu, probudí chlad a zlátnoucí listnaté lesy v královské jelení zvěři touhu předat dále geny novému pokolení. V její krvi začíná proudit vzrušení.
V hluboké noci se ozývají z kopců mocným troubením majestátní páni. Oznamují, že právě jen oni mají výsadní právo podílet se na předávání genů. Běda jelenovi, jenž zákon přírody nechce dodržet, stihne jej výprask hlavního jelena – vládce harému laní. Ten pak svoji výhru nad ním přednese ve vítězném ryku, z něhož jistojistě zamrazí každému pozornému posluchači.
Je chladno a zem hostí první mrazíky. Nebeská klenba zářící milióny hvězd, k zemi letí padající hvězdy. Ano, to je ta správná kulisa, která neladí lépe k ničemu jinému, než k času lásek jelenů.