 |
| Křivoklát |
Jsme hrdí Češi a vlastenci nebo už jsou tyto vlastnosti devalvovány spotřebními lidmi?
Odpovídám sám: to ne, je to jen únava a nechuť a zejména stará ideologie co lidi přeměnila na celé generace jako závist či odpor k elitám. Ale nebudou-li elity nebude národ. Kromě extrémní pravice co je jen politická.
Nezapomínejme na českou šlechtu. Mám k ní úctu. To je ta normální přirozená historie. Ne krvavé ruské dějiny (sovětské) plné likvidací elit a vláda zla.
Tip! na cestu do historie:
Laudamus veteres sed nostris ultimur annis
- Staré chválíme, ale v našich žijeme časech
O dialogu stavařů a památkářů
Křivoklát
V současnosti je ve správě NPÚ stovka hradů, zámků, skanzenů, klášterů, technických památek apod. Téměř všechny jsou prohlášeny národními kulturními památkami, tzn. jde o soubor nejcennějších objektů, slovy zákona „nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa“, pro jejichž hodnoty stálo za to je odlišit od dalších zhruba 270 objektů ve správě krajů, obcí, soukromých majitelů, církví či neziskových občanských organizací, zpřístupněných veřejnosti, a od několika tisíc dalších nemovitých kulturních památek v zemi.
Je třeba mít na paměti, že původní obyvatelé objektů věci užívali k běžnému životu a když dosloužily, tak je většinou nahradili novými a staré odložili. Tak převzal mobiliární fondy stát - ve velmi různém a mnohdy tristním fyzickém stavu. Tisíce předmětů, které jsou dnes na památkových objektech součástí návštěvnických tras, musely projít nákladným restaurováním.
Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století.
Za panování Přemysla Otakara II. vznikl rozsáhlý, velkolepý královský hrad, jenž byl výrazně přestavěn Václavem IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským.
Křivoklát byl nekolikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. Romantismus 19. století a zejména majitelé hradu Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929 přivedli hrad k záchraně jeho restaurováním.
Nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovna obsahující na 52 tisíc svazků, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárna, proslulé vězení a mučírny s mučícími nástroji, monumentální velká věž s loveckými sbírkami a výhledem do okolí, příjemná procházka po hradbách, věž Huderka s černou kuchyní a vyhlídkovým ochozem, hejtmanství s příležitostnými výstavami, to je hrad Křivoklát, národní kulturní památka.
Královský hrad Křivoklát se tyčí na skalnatém ostrohu, vybíhajícím od východu úzkou šíjí ze zalesněné pahorkatiny k západu, kde se rozšiřuje a spadá strmými srázy do údolí. Toto údolí vytváří Rakovnický potok, dříve zvaný Rokyta, který obtéká ostroh a ústí do řeky Berounky. Třebaže je hrad rozložen vysoko na ostrohu, je ukryt v hluboké, dokola zalesněné kotlině.
První písemný záznam o hradě Křivoklátě je z r. 1110, kdy zde podle kronikáře Kosmase kníže Vladislav I. (1109 – 1117, 1120 – 1125) uvěznil svého bratrance Otu Černého, knížete olomouckého, který tu pak dlel až do r. 1113. Podle kronikáře byl hrad před r. 1110 přestavěn. Poněvadž na hradě nebyla kaple, slavil kníže Vladislav I. ještě r. 1124 vánoce na svém nedalekém dvorci Ztečně.
Stojí zato si připomenout něco z historie památek, jsme na ně hrdí a chodíme si je prohlížet. O zahraničních turistech se nezmiňuji a snad se povede napsat o českých památkách časem více (o dalších hradech a zámcích)
To je poznámka pro ty, kdo to chtějí slyšet vlastními slovy...palice dubový!
