Památka na Pražské Jaro 1968 Invaze vojsk, Brežněv a Invaze do Československa

Važme si svobody...

Marta Kubišová

V noci z 20. srpna na 21. srpna 1968 začala invaze do Československa. První útočná vlna proběhla v ranních hodinách, kdy byla obsazena letiště, na které následně začala přistávat dopravní letadla s vojenskými jednotkami. Hluk přistávajících motorů varoval mnoho občanů u okolí letišť, že začala invaze. Soukromé osoby začínají šířit zprávy o útoku jednotek Varšavské smlouvy. V dopoledních hodinách jsou přenášeny rozhlasem dramatické scény se střelbou, rozhlas následně přechází do ilegality, ale pokračuje ve vysílání zpravodajství o situaci v zemi.

V průběhu invaze bylo nasazeno do československých ulic přibližně 5 000 až 7 000 tanků, které byly následovány velkým počtem pozemních jednotek v odhadovaném počtu 200 000 až 500 000 mužů. V průběhu invaze bylo 72 Čechoslováků zabito a stovky zraněny. Invaze měla za následek také emigraci přibližně 300 000 lidí z republiky (70 000 okamžitě po invazi)

Zahraniční protesty:
Proti invazi protestovaly západní státy, ze socialistických pak Rumunsko a Jugoslávie.
Dne 25. srpna 1968 se na moskevském Rudém náměstí sešla skupinka osmi sovětských občanů (v českém prostředí známá často jako sedm statečných) — Konstantin Babickij, Taťána Bajevová, Larisa Bogorazová, Natalia Gorbaněvská, Vadim Delone, Vladimir Dremljuga, Pavel Litvinov a Viktor Fajnberg - kteří nesli transparenty s nápisy Ztrácíme nejlepší přátele, Hanba okupantům, Ruce pryč od ČSSR, Za vaši i naši svobodu, Svobodu Dubčekovi, Ať žije svobodné a nezávislé Československo a československou vlaječku. Během okamžiku byli zatčeni a následně několik let vězněni.

Dne 8. září 1968 se na celostátních dožínkových slavnostech na varšavském stadiónu zapálil Ryszard Siwiec. Na následky popálenin o čtyři dny později zemřel.

21. srpna 1968 vydal ÚV KSČ provolání:

Všemu lidu Československé socialistické republiky! Včera, dne 20. srpna 1968 kolem 23. hod. večer, překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí presidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů.

Nezapomeňme a važme si svobody!

Zdroj:cs.wikipedia.org
foto reteska.net