Vánoční
Dříve, než ze stromečku opadá jehličí,
lůžko ti jmelím ozdobím, dám fotku do rámečku, olovo zasyčí,
tvůj krajíc chleba ráno ptákům rozdrobím.
Za tebe sfouknu svíčku, jablko rozkrojím,
bude to hvězda, či snad kříž, či snad kříž,
tvé jméno na balíčku k ostatním připojím,
to abys nemyslel, že už k nám nepatříš.
Za okny spadla vločka a zvonek cinká,
Ježíšek zavřel očka a tiše spinká,
Josef mu ustlal měkce v krabici od kolekce,
spí, tichounce spí.
Kus loje pro sýkory, na stole cukroví,
od zítřka noci ubývá, ubývá,
mráz cukrem pokryl hory, panáček hadrový
a jedna židle, jedna židle přebývá,
a jedna židle, jedna židle přebývá ...
#Na původního Kryla v originále si nárokovala OSA, tak máte už jen zvuk! Jako za socialismu.
Kryla poslouchám od šestnácti a připadala sem si strašně intelektuálně a jak tomu rozumím. V pětatřiceti začínám zjišťovat, že jsem nevěděla nic a jaká to tehdy byla vlastně póza...jsem zvědavá, co řeknu, až mi bude padesát. Nejsem si jistá, zda někdy budu moci říct, že jsem doopravdy a plně pochopila Jeho dokonalou poezii....
