Popocatépetl (čti popokatepetl), zkráceně označovaná také jako El Popo, Popo nebo Don Goyo, je aktivní sopka a s 5426 m také druhý nejvyšší vrchol v Mexiku (nejvyšším je Pico de Orizaba s 5636 m). Název Popocatépetl pochází z indiánského jazyku Nahuatl, ze slov popōca "kouřit" a tepētl "hora". V překladu se tedy jedná o Kouřovou horu. Popocatépel je spojena se severně ležícím vulkánem Iztaccíhuatl horským sedlem Paso de Cortéz. Obě sopky ležící ve východní polovině trans-mexického sopečného pásu.
Popocatépetl je jednou z nejaktivnějších sopek v Mexiku. Od roku 1519 bylo zaznamenáno více než 20 velkých erupcí. Poslední vulkanická série započala v roce 1947. Největší erupce byla 21. prosince 1994. Plyn a popel byl díky převládajícím větrům rozptýlen až do vzdálenosti 25 km. Takto velká aktivita vedla k tomu, že sopečná aktivita začala být sledována vědci. Poslední velká erupce byla v roce 2000 a na základě varování vědců byly evakuovány desetitisíce lidí.
Popocatépetl je vzdálena 70 km jihovýchodně od města Mexico City, odkud je, podle povětrnostních podmínek, viditelná. Obyvatelé 40 km vzdáleného Puebla si pohled na zasněžené a ledovcové pláně užijí téměř celý rok.
I přesto, že je Popocatépetl považována za posvátnou, byl první výstup uskutečněn již v době přítomnosti španělských kolonizátorů v roce 1519, v čele s Diegen de Ordaz. Počátkem 16. stolení se na svazích začaly budovat kláštery. Popocatépetl je zařazen do Světového kulturního dědictví.
