 |
| Zabijačka jitrnice jelita a to okolo |
No my tu máme zas táák krásně! Slunce šajní , dnes teda jen 3 stupně, ale už se chystáme ven, vyběhat tu tlačenku a jitrničku od snídaně - já se zapoměla pochlubit, že my v neděli po 4letech zabíjeli. Je to fakt úspěch, protože to prasátečko mělo stodvacet tak před půl rokem. No náš děda měl pořád dost času - že se musí udělat to či ono. To mu chybělo, musel do práce, teď nemůže, není mražák...
Tchán je člověk, na kterého se neustále čeká. Začlo se někdy v šest a s úspěchem jsme byli v devět večer hotoví -
No já se tentokrát moc neúčastnila, nebo to bych asi zdechla i já, nejen prase - ty prostoje, kochání se krásou a vůní, až se ovar rozvaří, protože děda má pořád dost času - do večera daleko...
Ale hlavně, že se angažoval manželův bratr s přítelkyní. Ta byla jak kašpárek na niti, hop sem hop tam, tchýně ji neustále obdivovala - no na to jsem žaludek neměla... Nic proti diblíkům, ale chichi mi znělo v hlavě docela dlouho...
Nejvíc oddřela manželova sestra - fakt strašně hodná ženská, ale co už nadělá. Rodiče si nevybíráme. Babička byla chodící lihovar, nic nachystaného, jen naše Móňa je idealní snacha - ne li dcera... to je holt silný i na mou hodnou švagrovou. Všechno umyla, odnosila, uklidila - i já jsem lenoch líná
Jestli jste dostali chuť nebo hlad na to prase, tak tady jsou recepty : Dobrou chuť !
